Jubilejní rok Božského Srdce

Motto

„Opětovat lásku za lásku.“

***

27.12.2023 – 27.6.2025

Zahájení jubilejního roku Božského Srdce v Paray-le-Monial

Opětovat lásku za lásku

„Božské Srdce – pramen duchovní obnovy celé církve.“

Dne 27. prosince 2023 se započal jubilejní rok Božského Srdce. V tento den si totiž připomínáme významnou událost dodnes utvářející podobu autentické (nejen) jezuitské spirituality. Tohoto dne před tři sta padesáti lety, v roce 1673, se svaté Markétě Marii Alacoque poprvé zjevilo Ježíšovo Božské Srdce. Díky blízkosti a mimořádné duchovní citlivosti jejího duchovního otce sv. Klaudia de la Colombièra SJ se tento mystický dar stal pramenem duchovní obnovy celé církve. Při adoraci v klášterní kapli jí Pán Ježíš ukázal své Srdce. Přitom i nám – jejím prostřednictvím – říká: „Mé Božské Srdce plane tak silnou láskou k lidem, že už v sobě nemůže zadržet plameny hořící lásky. Žádá si, aby se co nejvíce rozšířily tvým prostřednictvím, zasáhly všechny lidi a obohatily je svými poklady.“

Toto 350. výročí zjevení budeme slavit po celý jubilejní rok. Společně jej otevřeli mons. Celestino Migliore, apoštolský nuncius ve Francii, a otec Frédéric Fornos SJ, mezinárodní ředitel Apoštolátu modlitby, dne 27. prosince 2023 slavnostní bohoslužbou v bazilice Božského Srdce v Paray-le-Monial (Sacré-Cœur). Jubilejní rok bude trvat do slavnosti Nejsvětějšího Srdce Páně 27. června 2025. Celému roku vtiskuje svoji pečeť základní motto: Opětovat lásku za lásku.

„Přijmout Ježíšovu osobní lásku ke každému z nás.“

Dávat lásku za lásku znamená přijmout Ježíšovu osobní lásku ke každému z nás. Odčinit nedostatek lásky, kterým On trpí, můžeme tím, že vstoupíme do soucitu jeho Srdce s těmi, kdo tolik potřebují jeho útěchu. A také tím, že budeme věnovat ztišenou pozornost osobním dotekům jeho Srdce vůči nám.

Co je jubileum (jubilejní rok)?

Jubileum je čas radosti, výzva k radosti, připomínka významného výročí v životě církve. Je to čas milosti vrátit se k Bohu, vrátit se ke své „první lásce“ (srv. Zj 2,4–5) a přijmout hojnost jeho lásky k nám, překonávající veškerou míru.

Proč jubileum v Paray-le-Monial?

V bazilice Sacré-Cœur v Paray-le Monial se bude od 27. prosince 2023 do 27. června 2025 slavit jubileum u příležitosti 350. výročí zjevení Ježíše svaté Markétě Marii. Toto jubileum je příležitostí vykonat pouť do kaple Zjevení v klášteře Navštívení Panny Marie. Z podnětu generálního představeného jezuitů Artura Sosy SJ je zde obnovována jezuitská přítomnost.

„Projít Jubilejní branou znamená vstoupit do Ježíšova Srdce.“

Toto jubileum je pozváním vydat se na cestu jako odpověď na Ježíšovu výzvu: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte pod těžkým břemenem, a já vám dám odpočinout, neboť jsem tichý a pokorného srdce.“ (Mt 11,28) Projít Jubilejní branou znamená vstoupit do Ježíšova Srdce, hluboce obnovit svůj život pokřtěných křesťanů a oplácet lásku za lásku.

Jak můžeme získat plnomocné odpustky?

U příležitosti letošního jubilea Bůh prokazuje své milosrdenství, zejména tím, že poutníkům, kteří se připravili, uděluje plnomocné odpustky, je-li člověk disponován. Papež František připomíná, co odpustky jsou:

„Boží milosrdenství je silnější.“

„Zakoušíme moc milosti, která nás proměňuje, ale zakoušíme také sílu hříchu, který nás podmiňuje. (…) Odpustek je zakoušením svatosti církve, která má účast na všech dobrodiních Kristova vykoupení, aby odpuštění bylo rozšířeno až do nejzazších důsledků, kterých dosahuje Boží láska. Ve svátosti smíření Bůh odpouští hříchy a ty jsou skutečně smazány, i když negativní otisk hříchů zůstává v našem chování a myšlení. Boží milosrdenství je však silnější. Stává se odpustkem Otce, který se skrze Kristovu nevěstu obrací k odpuštěnému hříšníkovi a osvobozuje ho od všeho, co zůstává z následků hříchu, a umožňuje mu jednat s láskou, růst v lásce, místo aby znovu upadl do hříchu.“ (Misericordiae Vultus, 22)

Výběr několika důležitých momentů jubilea

27. prosince 2023: zahájení jubilea Božského Srdce Páně

2.–3. února 2024: pouť a ztišení zasvěcených osob

1.–5. května 2024: v Římě se bude konat mezinárodní kolokvium na téma Současný význam smíru a jeho aktuálnost

6.–9. června 2024: liturgická oslava jubilea v bazilice Sacré-Cœur, které bude předsedat kardinál Jean-Marc Aveline

14.–16. října 2024: mezinárodní setkání generálních představených mužských a ženských řeholí žijících spiritualitu spojenou s úctou k Božskému Srdci

27.–29. června 2025: závěrečná liturgická oslava zakončení jubilea v bazilice Sacré-Cœur, jíž bude předsedat Éric de Moulins-Beaufort, předseda francouzské biskupské konference

Jak prožít průběh jubilea?

Zvnitřněním našeho života. Můžeme zde uvést několik příkladů vnitřních a vnějších dispozic:

– Obnovujme v sobě stav milosti a mějme ochotu se zcela odpoutat od hříchu, a to i všedního. To znamená zejména přijímat pravidelně svátost smíření a přijímat Tělo Páně.

– Svou otevřenost a citlivost vůči univerzální církvi projevujme modlitbou na měsíční úmysly papeže Františka.

– Obnovujme soukromě i v našich společenstvích svůj křest.

– Vykonejme pouť k jubilejní bráně, jíž se může stát každý chrám zasvěcený Božskému Srdci Páně, a tím dát odpověď na výzvu Ježíše, který řekl: „Já jsem dveře.“ (Jan 10,7) Projít jubilejní branou můžeme například s touto modlitbou: „Kriste Veleknězi, Srdce Velekněžské probodené, procházím tebou k Otci, do jeho Srdce roztrženého a do Srdce Ducha Svatého rozdrceného. Prosím za odpuštění a slibuji ti plnost lásky, kterou jen ty ve mně dokážeš žít!“

– Proměňujme milosti, které jsme obdrželi, charizmatické i mystické dary, v konkrétní gesta milosrdenství, a to skutky duchovního a tělesného milosrdenství.

***

Jubilejní modlitby

Pane Ježíši, tys svaté Markétě Marii zjevil své Srdce, které tak vroucně miluje celé lidstvo i každého zvlášť. Zveš nás, abychom čerpali z pramene tvého Srdce, které je dnes otevřenější než kdy jindy. Ve svátosti lásky, jíž je eucharistie:

– Nabízíme ti své námahy i únavu: dej nám spočinout.

– Obětujeme ti svá utrpení a rány: potěš nás a uzdrav.

– Předkládáme ti tvrdosti našich srdcí: proměň je v srdce mírná a pokorná.

– Skládáme před tebe svou nevděčnost a lhostejnost: ať opětujeme lásku za lásku.

– Svěřujeme ti svou touhu milovat a hlásat tě: sešli nám sílu svého Svatého Ducha.

Pane, zasvěcujeme se tvému Srdci, planoucí výhni lásky (rozjímáme v tichu). Učiň nás nástroji, které přitahují srdce k tvé lásce. Propal nás svým soucitem, abychom světu vydávali svědectví o tomto Srdci, které nás tak miluje. Amen.

Projít jubilejní branou můžeme například s touto modlitbou:

„Kriste Veleknězi, Srdce Velekněžské probodené, procházím tebou k Otci, do jeho Srdce roztrženého a do Srdce Ducha Svatého rozdrceného. Prosím za odpuštění a slibuji ti plnost lásky, kterou jen ty ve mně dokážeš žít!“

***

Odčinit neodčinitelné - promluva papeže Františka

Odčinění je pojem, který často nacházíme v Písmu svatém. Ve Starém zákoně nabývá sociálního rozměru odškodnění za spáchané zlo. Tak je tomu v případě Mojžíšova zákona, který stanovil navrácení toho, co bylo ukradeno, nebo náhradu způsobené škody (srv. Ex 22,1–15; Lv 6,1–7). Jednalo se o akt spravedlnosti zaměřený na ochranu společenského života. V Novém zákoně se však přetavuje v podobu duchovního procesu v rámci vykoupení, které přinesl Kristus.

„Oběť kříže zjevuje milosrdenství Pána vůči hříšníkovi.“

Odčinění jako takové se plně projevuje v oběti kříže. Novum zde spočívá v tom, že tato oběť zjevuje milosrdenství Pána vůči hříšníkovi. Odčinění tak přispívá ke smíření lidí mezi sebou navzájem, ale také ke smíření s Bohem, protože zlo spáchané na bližním je zároveň urážkou Boha. Jak říká Sírachovec: „Cožpak slzy vdovy nestékají po Božích tvářích?“ (srv. Sir 35,15.18). Kolik jen slz ustavičně stéká po Božích tvářích, zatímco náš svět zažívá tolik zneužití důstojnosti osoby, a to i v Božím lidu!

Název vaší konference spojuje dva protikladné výrazy: Odčinit neodčinitelné. Vybízí nás tak k naději, že každá rána může být zacelena, i když je hluboká. Úplné odčinění neboli náprava se někdy zdá být nemožné, když člověk natrvalo ztratí to, co vlastní, nebo dokonce někoho milovaného, nebo když se určité situace stanou nezvratnými. Avšak úmysl odčinit a učinit pro to konkrétní kroky je pro proces smíření a navrácení pokoje do srdce nejpodstatnější.

Aby odčinění mělo křesťanský ráz, aby se skutečně dotklo srdce uražené osoby a nebylo pouhým aktem spravedlnosti, jež jednu věc nahradí druhou jako jakési odškodnění, předpokládá dva náročné postoje: uznání vlastní viny a prosbu o odpuštění.

„Uznat svou vinu.“

Uznat svou vinu. Jakékoli zadostiučinění, ať už na jednoduše lidské nebo duchovní rovině, začíná uznáním vlastního hříchu. „Umět obvinit sebe sama je součástí křesťanské moudrosti, Pánu se takový postoj líbí, protože rád přijímá zkroušené srdce.“ A právě z toho, že upřímně uznáme to, co zlého jsme svému bratru způsobili, a že hluboce a upřímně zakusíme, že jsme zasadili ránu lásce, se rodí touha po nápravě.

„Požádat o odpuštění.“

Požádat o odpuštění. Je to vyznání spáchaného zla podle příkladu marnotratného syna, který Otci říká: „Zhřešil jsem proti nebi i proti tobě.“ (Lk 15,21) Žádost o odpuštění znovu otevírá dialog a projevuje vůli obnovit pouto v bratrské lásce. A náprava – dokonce i jen první krok k napravení nebo už jen vůle k němu – zaručuje autenticitu žádosti o odpuštění, projevuje její hloubku, upřímnost, dotýká se srdce bratra, utěšuje ho a otevře v něm schopnost požadované odpuštění přijmout. A tedy, pokud nenapravitelné není možné napravit zcela, vždy se může znovu zrodit láska, která ránu učiní snesitelnou.

Ježíš svatou Markétu Marii žádal o skutky odčinění urážek způsobených lidskými hříchy. Jestliže tyto skutky těšily jeho Srdce, znamená to, že zadostiučinění může potěšit také srdce každého zraněného člověka. Kéž práce vaší konference obnoví a prohloubí význam této krásné praxe odčiňování vůči Ježíšovu Srdci, praxe, která je dnes možná poněkud zapomenuta nebo neprávem považována za zastaralou. A kéž také pomůže posílit její náležité místo na kající cestě každého pokřtěného v církvi.

Modlím se, aby Jubileum Božského Srdce v mnoha poutnících probudilo větší lásku k Ježíši, větší vděčnost, větší náklonnost; a aby svatyně v Paray-le-Monial byla vždy místem útěchy a milosrdenství pro každého člověka, který hledá vnitřní pokoj.

Z promluvy papeže Františka k účastníkům mezinárodního kolokvia konaného u příležitosti 350. výročí Ježíšových zjevení v Paray-le-Monial